čtvrtek 30. listopadu 2017

O chybách ft. Seveřanka v Praze

Občas si říkám, co bych v životě udělala jinak, co bych změnila. Co bych udělala jinak, kdybych tehdy věděla to, co vím teď. Jasně, zkušenosti jsou nepřenosné. Ale taky si občas říkáte, co byste řekli svému mladšímu Já, kdybyste měli tu možnost? První takové rozmluvy jsem měla před dvěma lety a druhé mám poslední dny. Je soubor určitých věcí, které bych strašně ráda řekla svému tehdejšímu dvacetiletému Já. Tedy Já, které je teď skoro o deset let mladší.

Dalo by se to shrnout do čtyř bodů vlastně: Neboj se chybovat, Dělej velké kroky, Věř si a Řekni si o pomoc, když potřebuješ. 

Chlapci, prosím, promiňte mi ten genderově nevyvážený první blok a omluvte, že se bude jednat o možná povrchní věci. Ale nejsou o nic méně důležité.

Tak poslouchej dobře, ty malý zrzavý telátečko, teď si upřímně řekneme totiž pár věcí.


Blok I.: Tvůj zevnějšek
Starej se velmi dobře o svou pleť. Stokrát se Ti v budoucnu odvděčí. 
I když to zatím Tvůj dvacetiletý obličej nepotřebuje, je pár věcí, které by ses měla naučit. Tak zaprvé - odličování dvakrát denně a zejména po párty je nutnost, ne pruda. Jen tak budeš mít pleť čistou. Hydratuj. Denní a noční krém je základ. Krémy na oční okolí existují a ano, fungují. I když to Tvůj dvacetiletý obličej nepotřebuje, dvakrát denně nanášej krém na oční okolí. Jen tak nebudeš mít ve třiceti první vrásky. 

Nauč se investovat do kvalitní kosmetiky, která ti nesežere kůži. Ano, já vím, je to drahá záležitost a z brigády se z toho těžko dávají peníze. Ale je lepší mít jednu kvalitní řasenku, makeup, linky a hydratační báze, než stovky serepetiček za dvacku, které použiješ jednou. 

Pokud máš problematickou pleť, výrobky z drogerie Ti nepomůžou, jsou to vyhozené peníze.

      2)  Vytvoř si návyk sportovat.
Co si budeme povídat, když cvičíš a hýbeš se, budeš se cítit dobře, budeš spokojenější, vyrovnanější a nebudeš mít celulitidu, která je viditelná na třicet metrů dopředu. Budeš spokojenější ve svém vlastním těle a budeš zdravější. Nauč se hýbat se, alespoň dvakrát do týdne. Pak to pro Tebe bude zvyk, kterého se jen tak nevzdáš. A ve třiceti se dost blbě začíná s nějakou aktivitou, to už totiž budeš dost pohodlná. Já neříkám, že musíš mít břišáky ani nic podobného. Můžeš mít klidně i pár kilo navíc. Ale věř mi. Když se svlíkneš, je hodně poznat, jestli něco děláš nebo ne. 

Souložit pořád jen ve tmě, protože se stydíš za svoje tělo je fakt hodně velká nuda. Věř mi, byla jsem tam.

     3)  Nekupuj si levné věci.
Výprodeje jsou fajn. Milovala jsem je. Hlavně ty prázdninové. Jít domů s narvanejma taškama a utratit sotva tisícovku je bájo, ale!! Pak zjistíš, že vlastně nemáš co na sebe. Sice narvaná skříň k prasknutí, ale nic vhodného, co ten den potřebuješ nebo chceš. V tomhle články v Cosmopolitanu nelžou. Je pár základních věcí, které v šatníku potřebuješ, protože si je můžeš vzít kdykoli a každý den. A budeš vypadat báječně, má drahá. 
Možná Tě cena trochu odradí, ale když si spočítáš, kolik si utratila za kraviny, které sis vzala dvakrát na sebe a pak skončily na dně skříně… Tak hele - potřebuješ mít tyhle věci: černé kvalitní sako, které kopíruje tvar Tvého těla, džíny, které Ti udělají zadek polobohyně. Bílé a černé basic triko a tílko (a to jsou zrovna položky, co koupíš za dvě stovky). Balerínky, ve kterých můžeš prochodit město a nebudou Tě bolet pacinky, doporučuju od DC nebo Dorothy Perkins. Košili, která Ti skvěle padne a co je hlavní: kvalitní koženou kabelku, která Ti vydrží roky, drahá. Za koženou tašku nemusíš dát desetitisíce. Jsou lokální výrobci, u kterých ji pořídíš do dvou tisíc. Parádu Ti bude dělat několik let. 

Co celé podtrhne Tebe a Tvůj outfit? Tvůj parfém. Ne, nekupuj si Pumy, Adidas apod. Investuj do parfému, kvůli kterému si Tě každý zapamatuje. 

Blok II.: Tvé vzdělání a práce
I kdyby se Ti stokrát nechtělo, dokonči školu. 
Já vím, že se Ti nechce, že je to možná k ničemu, že už máš dobře placený fulltime a docházka Tě brzdí. Já vím, že je vopruz vstávat na ranní přednášku a po nocích psát seminárky a že Tě to prostě a jednoduše nebaví. A pokud do toho už pracuješ, je to velmi těžké. Ale dokončené vzdělání je v dnešní době nutnost. Tečka. Další věc je - ať Tě ani nenapadne studovat kraviny jako je filozofie, genderová studia nebo antropologii. Já totiž, když jsem o pár let později, má milá Seveřanko, hledala práci, nikde jsem nenašla inzerát, že by hledali odborníka přes mužské a ženské kvóty. Vyber si obor, který Tě baví, ale který je perspektivní. Nechceš totiž skončit s výplatní páskou dvanáct tisíc čistého. Fakt nechceš. 

     2)   Vytrvej v hledání práce. 
Pokud jsi nepracovala při škole, po diplomu to nebude zrovna příjemná procházka. Počítej s tím, že budeš xkrát odmítnutá a skončíš v práci, která Tě nebude adekvátně hodnotit. Vytrvej a naber zkušenosti. Pak si budeš moci vybírat. 

     3)   Až budeš mít první vysněnou práci.
Tohle je důležitý bod. První práci, kterou budeš doopravdy milovat. Poznáš to tak, že se tam budeš cítit jako doma. Budeš pro ni dýchat. Ale pozor, vocať pocať jo, drahá? Nenech se zvalchovat asapama a fakapama. Nikdy si hlavně nemysli, že bez Tebe se to tam zboří, není to totiž pravda (pokud nejsi společník firmy nebo nevlastníš podíl.. a vlastně ani tak to není pravda). Vybírej si dovolenou a na ní si vypni telefon a nereaguj na emaily. Nauč se držet balanc mezi prací a Tvým osobním životem.

     4)   Vzdělávej se i po škole.
Trh práce se vyvíjí mnohem rychleji, než kdysi.  Je proto důležité, abys držela krok s trendy, které se Tvé práce týkají. Vyhraď si čas, který tomu budeš věnovat.
 Nahlásit tuto zprávu odeslanou před 34 sekundami uživatelem Severanka v Praze Smazat tuto zprávu odeslanou před 34 sekundami uživatelem Severanka v Praze
 Severanka v Praze
 Blok III.: Tvé finance a postavení se na vlastní pacinky
Studuješ, chodíš po brigádách / máš part-time/ máš full-time job. 
Pokud nechceš dostávat kapesné i ve dvaceti, budeš se muset ohánět. Je to tak dobře. Z každého výdělku si odkládej 10% stranou, nejlépe na účet, který nemůžeš vybírat. Já vím, být na škole při brigádě je každá koruna dobrá a především drahá. Mysli na budoucnost. Spoř si. Až si totiž budeš zařizovat vlastní domácnost, velice to oceníš. Vykašli se jednou měsíčně na párty a ty peníze si dej bokem. 

      2)   Jak jen to bude možné, běž z rodného hnízda
I když to máš třeba doma s rodiči fajn, jakmile budeš mít možnost, běž. Dnešní generace mladých lidí je tak strašně zabezpečená, že nezná situaci mít stovku před výplatou. Rozhodovat se mezi zaplacením elektřiny nebo mezi zaplacením plynu. Podle toho, co dřív odstřihnou, že jo. 
Postav se na vlastní nohy. I když máš strach. Vždycky ho budeš mít. I ve dvaceti, i ve třiceti, drahá má. Je asi jedno, jestli budeš bydlet s partnerem, spolubydlícím nebo sama v té nejmenší garsonce, co si můžeš dovolit. Ale ten pocit soběstačnosti je k nezaplacení.

Ve svých dvaceti jsem bod č.1 úplně vynechala a dost tvrdě jsem narazila, když jsem si pronajala svůj první byt. Živořit pár měsíců jen na posteli, s lednicí, mikrovlnkou a jedním příborem mě naučilo poměrně dost. Pocit, když pak máte plně vybavený byt jen svou vlastní pílí je ale k nezaplacení. 

Blok IV.: Tvé vztahy a Nauč se být sama
Nebuď ve vztahu s člověkem, který si Tě nezaslouží.
Velmi těžký bod. Je Ti dvacet, jsi zamilovaná, ale tak nějak tušíš, že tohle není vono! Ale možná nedokážeš říct proč to přesně nefunguje. Chceš být bez toho člověka, ale nedokážeš být bez něj nebo sama. Tak pusinko moje, teď hodně dobře poslouchej: jestli cítíš, že to není ono, že to nemá smysl a budoucnost, utíkej! Neztrácej čas tam, kde Tě není potřeba. Protože tohle je jedna z mála věcí, kterou si fakt budeš jednou možná vyčítat. 

     2)   Neboj, ale především se nauč, jak být sama
Skončit vztah a nemít toho druhého. Well. Těžká věc. Ale život tím nekončí, i když si budeš myslet, že ano. Neboj se se rozejít, v určitých případech vysvobodíš oba dva. Nikdy si po rozchodu nehledej někoho nového. Bude to jen náplast a převozník a ublížíš tím dalšímu člověku. A to fakt nechceš.

Pro život se potřebuješ naučit být sama a existovat sama se sebou. Musíš to umět. A jestli si tuhle těžkost bytí neodžiješ v mládí, tak o deset let později to bude mnohem, ale mnohem horší. Existovat a vydržet sama se sebou je jedna z nejtěžších věcí v životě. Je jedno, kolik cigaret vykouříš, kolik láhví vypiješ, kolik slz probrečíš...tak jako tak.. jednou to zažiješ. Čím dřív, tím lépe pro Tebe, kotě. 

Rozchody jsou těžké a Ty máš ve dvaceti ideály, ale věř mi. Pravděpodobně člověk, se kterým jsi, není ten pravý. A není to ani ten další a kolikrát ani ten muž poté. Uč se ze svých chyb. 
   3)   Rodina
Pokud máš v rodině normální vztahy a tím myslím, že nikdo nikoho nebije, nezneužívá a nikdo nemá závislost nebo emoční dysfunkci počítej s tím, že jednou se z Tebe stane kopie Tvé matky a vezmeš si obraz Tvého otce. 

  4)    I kdybys byla sebevíc zamilovaná, nikdy nezapomínej na svoje kamarády.
Tohle nepotřebuje snad vysvětlení. Ty je potřebuješ. A oni Tebe.

Blok V.: Ty, ty a jenom Ty!
Uvědom si svou hodnotu
Miláčku, abys mohla zdravě fungovat v životě, musíš se naučit být sobecká, vyhradit si nějaké své mantinely a naučit se říkat NE. O Tvém slově NE je tady už jeden připravený článek: http://birdylike.blogspot.cz/2017/11/ne-je-kamos-ne-zradlo-ft-severanka-v.html …
Naučit se fungovat jen sama za sebe a dělat jen doopravdy to, co chceš dělat, Ti zabere nějaký čas, úsilí a i přátele. Ale stojí to za to. 

      2)   Nikdy nepodceňuj bezpečnost
Je mi líto, že tohle musím psát, znova. Ale nežijeme v době, kdy jej pro holku bezpečné se procházet jen tak po ulici. K tomu už je taky článek, tentokrát u Cvrlikyho: https://toleranceplno.blogspot.cz/2017/10/nechci-hodit-vezmu-to-pesky.html … (hodně zcenzurováno). Pokračuj dál v sebeobraně, nikdy nechoď domů sama pěšky. I kdyby jsi měla dát poslední dvě stovky za taxi, vyplatí se Ti to, kočičko, promlouvá k Tobě Tvé starší já.

Jsi mladá, má nádherná. Neboj se riskovat, neboj se chybovat, říkej si o pomoc. Hodně toho dokážeš. I když ti okolnosti nepřejí, stane se to. Vím to. Protože teď se na Tebe dívám z trochu jiného pohledu. Vypadáš jako mladý kuře a já se teď dívám trochu pobaveně, co jsi dělala za vylomeniny. A teď už nevypadáme, má drahá, jako kuře, ale jako dospělá osoba, co umí používat rtěnku.

….

Děkuju za možnost hostování u Sirény na blogu. 
Já: Seveřanka, milující a troufám si tvrdit empatická vůči okolí. Víno, kočka, hudba. Velice zamilovaná do svého muže. Tisíce přečtených knih, ještě víc vykouřených cigaret a Barcelonu adoruji jako jedno z nejlepších měst světa.

Žádné komentáře:

Okomentovat